... OSUD JE TO, CO SI SAMI PŘIPRAVÍME ...

9. PRAVIDLA CHOVÁNÍ A KODEX ČLENA KROUŽKU

 
 

MODLITBA BOJOVNÍKA.

„Dopřej mi, pane, abych na cestě, která jde životem, měl odvahu riskovat a udeřit. Zvítězím-li, aby se tak stalo po právu a aby moje čest a víra se udržely vysoko. Mám-li prohrát, dej mi tolik síly, abych postál u cesty a pozdravil vítěze, až půjde kolem.“

 

SPOLEČENSTVÍ LIDÍ.

Každé společenství lidí vytváří postupně normy chování a pravidla činnosti tak aby všichni věděli kde jsou únosné hranice a mantinely společného soužití a tolerance jednoho ke druhému v tomto daném společenství. Je jasné že mnohé normy a pravidla postupem času se přeměňují dle potřeb daného společenství nebo úplně zanikají. Každý člen který do tohoto společenství vstupuje má vždy na výběr po seznámení se s těmito normami a pravidly. Buď zůstane a bude normy a pravidla dodržovat nebo prostě nevstoupí do tohoto společenství popřípadě z něj odejde. V horším případě je i bohužel vykázán z daného společenství.

 

Děti i dospělí musí po celý život dodržovat určitá pravidla. V běžném životě ve stylu mezi sebou lidé dodržují pravidla slušného chování, žáci ve škole se řídí školním řádem, účastníci silničního provozu se řídí dopravními předpisy. Svá pravidla si stanovují i sportovní oddíly, zájmové kroužky apod. Jestliže jejich členové pravidla nedodržují, mohou být potrestáni.

I náš kroužek sdružující lidi (děti i dospělé), tedy takové malé společenství lidí si časem na základě potřeb členů, vytvořilo své normy a pravidla které neodporují celkovým normám a pravidlům společnosti v níž žijeme. Chceme aby se s nimi naši členové vždy seznámili, znovu při různých příležitostech je opakujeme a chceme aby je tedy i řádně dodržovali. Pokud by tak nečinili, nejprve člena napomeneme a po opakovaném napomenutí se s ním bohužel rozloučíme. V případě závažného porušení se s daným členem rozloučíme ihned.

 

PRAVIDLO CHOVÁNÍ ČLENA KROUŽKU.

 

1. Každý člen kroužku, chodí na pravidelné tréninky tak jak má určeno v přesně daný čas (nejdříve 5 minut před zahájením a 5 minut po zahájení). Totéž platí i v případě soustředění, soutěže nebo akce na kterou se řádně přihlásil nebo byl člen nominován. Pokud se nemůže na danou činnost člen dostavit (včas nebo vůbec), je jeho povinností řádně se omluvit (omlouvají zákonní zástupci dítěte písemně). Pokud nebude člen třikrát řádně omluven ze své neúčasti za dané pololetí, může být vyloučen z kroužku na další pololetí.

 

2. Každý člen kroužku, chodí na pravidelné tréninky, soustředění, soutěže a akce řádně vybaven tak jak je minimálně doporučeno.

 

3. Každý člen kroužku, dodržuje provozní a bezpečnostní řád střediska se kterým je vždy srozumitelně dle věku seznámen na prvních trénincích. Toto seznámení potvrzuje svým podpisem do deníku kroužku.

 

4. Každý člen kroužku, šetrně nakládá s materiálem kroužku a zapůjčenými věcmi kroužku, úmyslně je neničí a nepoškozuje. Pokud se tak stane bere na vědomí že škoda bude k uhrazení požadována po jeho zákonných zástupcích (rodičích, opatrovnících). Zapůjčené věci vrací člen vždy po skončení své činnosti na místo (nebo tomu) odkud si je zapůjčil. 

 

5. Každý člen kroužku ví, že kroužek vedou trenéři a instruktoři a jsou zodpověděni za bezpečnost a zdraví daného člena. Proto se vždy řídí jejich rozhodnutími a pokyny, popřípadě i pokyny určené jiné osoby (doprovod na soutěže a akce). Každý člen kroužku, se chová k ostatním členům slušně a tolerantně. Jakýkoli spor řeší v klidu, bez hádek, křiku a násilí (pokud jde o závažnější problém, vždy se obrací na trenéra nebo instruktora s požadavkem problém vyřešit).

 

6.  Mobilní telefony slouží ke komunikaci. V případě dětí a mládeže k nezbytnému kontaktu s rodiči (nebo ZZD). Mobilní telefony nedoporučujeme na tréninku ani žádné jiné činnosti s kroužkem. Pokud si jej někdo vezme, bere si jej na vlastní zodpovědnost s tím že bude dodržovat toto pravidlo!

Na tréninku a ostatních akcích je používání mobilních telefonů zakázáno, mimo určený čas. Pokud je to nezbytně nutné ze strany rodičů (nebo ZZD) mohou volat na mobilní telefon trenéra. Pokud však trenér trénuje, může se stát že volání přeslechne nebo zvedne až po dané části tréninku. Členové kroužku své mobily mohou používat pouze do zahájení tréninku a po jeho ukončení. Na ostatní činnosti kroužku je vždy na začátku určeno nakládání s mobilními telefony. Porušení pravidla vede k napomenutí člena, při opětovném opakování napomenutí může dojít k vyloučení z kroužku!

 

7. Každý člen kroužku ví, že pravidelné tréninky probíhají v určené tělocvičně. Proto tuto neopouští bez dovolení daného trenéra nebo instruktora. Totéž platí i v případě soustředění, soutěže nebo akci kde určí daný trenér prostor činnosti a pravidla činnosti.

 

8. Každý člen kroužku se automaticky dle svého věku a zkušeností zapojuje do potřebných činností kroužku (sběr nábojů, pískání, příprava a úklid materiálu zcela dobrovolně), na pokyn trenéra a instruktora.

 

9. Každý člen kroužku, hraje fairplay a dodržuje při hře veškeré pravidla hry a kodex hry. Tak jak se budete chovat Vy k ostatním, tak se budou chovat oni k Vám. Nezapomínejte že každý z členů kroužku svým chováním, dodržováním pravidel ukazují ostatním, jaký celý kroužek a jeho členové jsou.

 

10. Nedodržení daného řádu střediska, bezpečnosti nebo pokynů trenéra (instruktora), fyzického násilí, šikanovaní, může být v součinnosti se zřizovatelem kroužku (střediskem), člen z kroužku vyloučen.

 

KODEX HRÁČE NERFLIGY.

 

HISTORIE FAIR PLAY.

Fair play  neboli česky „fér plej“ (z angličtiny, znamená rovná hra, čistá hra) je základním předpokladem sportovního zápolení, které obsahuje dodržování pravidel hry, sportovní chování, pomoc druhému závodníkovi atd.

Prokázání fair play je, když sportovec např. úmyslně ohrozí své umístění/bodování v závodě, aby pomohl jinému závodníkovi, kterého postihla nečekaná komplikace, ale také uznání porážky a celkové klidné a profesionální vystupování.

Historie fair play sahá až do starověkého Řecka. Na tamějších olympijských hřištích byla odvaha a dbaní na rovné šance soupeřících stran nadřazena vítězství. Před každým soubojem skládal sportovec přísahu před sochou boha Dia, čímž se zavazoval k dodržování spravedlivých pravidel v jednotlivých sportech. Moderní pojetí fair play vzniklo z kodexu středověkých rytířů, který zakazoval využívání slabostí protivníka a uchýlení se k podvodům s cílem získat výhodu v zápolení.

 

DESET PRINCIPŮ FAIR PLAY HRÁČE.

 

1. V soutěži bojuji čestně a podle pravidel.

Soutěže vždy na základě pravidel (propozic) rozhodují pověření rozhodčí, kteří určují zda byl kterýkoli hráč regulérně zasažen, zda hráč udělal přešlap, zda byla trefa nebo jinak porušeno jakékoli pravidlo turnaje (propozic).  Hráč který správně dodržuje pravidla turnaje (propozice) vždy hraje fair play!

Je vždy čestné a v souladu s morálním pravidlem air play, pokud hráč sám uzná svůj zásah na základě 100% jistoty že zásah cítil a je si jistý že zásah byl regulérní (tedy od hrajícího hráče a nikoli odrazem). Pokud si tímto hráč není 100% jist, je podle pravidel určený rozhodčí, který má pravomoc okamžitě určit platnost zásahu, jinak hráč pokračuje dál ve hře. Hráč tak neporušuje morální pravidlo fair play hry!

 

2. Uznám, že soupeř je lepší, a po zápase mu podám ruku, vzdávám mu tím čest.

Vždy před zahájením zápasu si herní týmy podají vzájemně v polovině hřiště ruce s přáním úspěchu. Po zápase si opět podají soupeři vzájemně ruce. Vítězové na důkaz vzdaní cti poraženým a poražení na důkaz uznání vítězství.

 

3. Vítězství není důvodem k nadřazenosti.

Vítěz zápasu se vždy chová slušně k daným poraženým herním týmům, protože si uvědomuje že dnes je vítěz a zítra může být poražený. A žádná sláva netrvá věčně. Není slušné a ani ke cti poraženého herního týmu nebo kteréhokoli hráče tohoto poraženého týmu v duchu morálního pravidla fair play, osočovat nebo pomlouvat (třeba i skrytě) vítězný tým nebo jednotlivé hráče z nedodržování pravidel hry nebo fair play hry, pokud rozhodčí určili jinak.

 

4. I poražený zaslouží uznání, není terčem posměchu, ani skrytého.

Každý herní tým nasadil v boji o vítězství vše co v rámci pravidel mohl a uměl, bojoval s plným nasazením a proto si zaslouží poražený herní tým úctu a uznání vítěze. Není slušné a ani ke cti vítězného herního týmu nebo kteréhokoli hráče tohoto vítězného týmu v duchu morálního pravidla fair play, osočovat nebo pomlouvat (třeba i skrytě) poražený tým nebo jednotlivé hráče z nedodržování pravidel hry nebo fair play hry, pokud rozhodčí určili jinak.

 

5. Soutěž má rovné podmínky pro všechny hráče.

Každý turnaj NERFLIGY se hraje podle předem určených pravidel, které má každý hráč a herní tým znát a dodržovat. Tyto pravidla jsou pro všechny jednotlivé hráče a herní týmy daného turnaje stejné bez výjimky. Dodržování pravidel turnaje hráčem, nevylučuje i dodržování morálního pravidla fair play hry každým hráčem účastnícího se tohoto turnaje.

 

6. V soutěži respektuji pokyny a nařízení rozhodčích a pořadatelů, řídím se jimi.

V průběhu zápasu vždy hráč hraje podle pravidel turnaje a respektuje rozhodnutí určených rozhodčích daného zápasu (nikdo jiný než rozhodčí nemá právo rozhodovat o nedodržení pravidel turnaje). Mimo zápas se řídí hráč pokyny pořadatelů (prostřednictvím svého trenéra, který je za něj zodpovědný). Pokud má hráč pocit že něco není v pořádku, vždy toto řeší nejprve se svým trenérem.

 

7. Chci vyhrát, ale nikoli za každou cenu.

Herní tým se účastní turnaje aby získal vítězství, ale i vítězství má svou hodnotu a cenu. Vždy hraje herní tým i jednotlivý hráči tak, aby neporušovali pravidla turnaje a dodržovali morální princip hry fair play.

V průběhu zápasu hráči na sebe navzájem nepokřikují a neobviňují se z nečestnosti nebo že někdo byl zasažen a nechce se přiznat (uráží tak morální čest jiného hráče). Protože jen rozhodčí je tu od toho, který určuje zda byl hráč zasažen nebo nesplnil některé z pravidel turnaje a nikoli hráči popřípadě diváci.

 

8. Férové sportovní chování je mi vlastní.

Značkou morálního kreditu fair play hry daného střediska a jeho hráčů a herních týmů je i chování mimo kolbiště, vzájemným respektem a úctou ke všem ostatním hráčům a herním týmům, trenérům, rozhodčím a organizátorům turnaje. Je pak samozřejmostí že toto chování zpětně očekává i dané středisko zpětně. Toto se očekává nejen od samotných herních týmů, jednotlivých hráčů ale i trenérů a rozhodčích vzájemně.

 

9. Svým chováním jdu příkladem mladším hráčům.

Starší zkušenější herní týmy a jednotlivý hráči jsou vždy příkladem pro mladší nebo začínající herní týmy a jednotlivé hráče. Právě chování zkušenějších hráči, jejich dodržování pravidel turnaje a hry v duchu morálního pravidla fair play určuje zda tyto prvky přeberou i oni. Proto vždy je třeba na toto pamatovat.

 

10. Diváci / fanoušci, jsou součástí sportovní akce, potleskem vzdají čest vítězi i poraženému (pravidlo které hráč neovlivní).

Bez diváků a obecenstva a tedy podpory jednotlivých středisek by to snad na žádném turnaji nešlo. Přesto však i diváci by měli vědět že mohou svůj herní tým nebo středisko fanděním podporovat, ale v mezích pravidel turnaje a slušnosti. Dávají tak svým chováním znát na jaké úrovni jejich středisko je (tpoto však hřáč ovlivnit nemůže).

Je vhodné ohodnotit potleskem, když už né v průběhu zápasu, tak alespoň na konci potleskem úspěšný i neúspěšný herní tým za pěknou hru, dodržování pravidel a morálních pravidel fair play.

© 2016 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode